Co mi dalšího přibylo??

pondělí 26. září 2016

Jsem zpět z dovolené a mám pro vás jeden ze slíbených článků. A tím je další upoutávka na knihy, které mi dorazily do mojí hromady "chystám se číst". :-)

Obě knihy jsou "z druhé ruky" - pořízené přes databazeknih.cz/bazar
První je Dánská dívka. Knihu jsem si pořídila díky tomu, že mne zaujal film a proto mě zajímá knižní předloha od Davida Ebershoffa, který napsal knihu již v roce 2000, ale teprve v roce 2011 vyšla prvně u nás a znovu nové vydání poté, co přišel film do kin. 

Film se mi docela líbil, takže jsem zvědavá na knižní vydání. A také na to, zda nebyla chyba, pořídit si (a přečíst) knihu až po shlédnutí filmu. 


Dánská dívka - David Ebershoff


Anotace:
Románové zpracování skutečného příběhu malíře Einara Wegenera a jeho manželky Grety začíná nevinnou prosbou o pomoc, aby se na dalších stranách rozvinulo ve strhující vyprávění o neobvyklé lásce, osobní svobodě a odvaze vzepřít se obecnému mínění.
„Uděláš pro mě něco?" zeptala se Greta a netušila, co tím rozpoutá. Potřebovala dokončit obraz, a protože jí nepřišla na závěrečné sezení modelka, neviděla jinou možnost, než použít jako náhradní model svého muže. Sotva si však Einar oblékne punčochy, dámské šaty a střevíce, v jeho nitru se cosi změní: uvědomí si, že je ve skutečnosti ženou, nikoli mužem, a zatouží po změně pohlaví.
Není to však snadné. Einarův příběh se odehrává ve dvacátých letech, kdy lidé jako on často končí v ústavech pro choromyslné. V pařížských salonech možná dekadence dostupuje vrcholu, ale ve většinové společnosti stále převládá názor, že cítit se jako zajatec ve vlastním těle může jen psychopat, a toho je nutné razantně léčit.
Einar už ale sní svůj velký sen a nechce se jeho splnění vzdát. Kolik osobní odvahy, pochopení a podpory bude potřebovat, aby se mohl vnitřně osvobodit? Jak silná musí být láska ženy, která je ochotna vyhovět tak nevšednímu přání svého muže? Jaké jsou pocity člověka, který by rád unikl své předem dané identitě?


Druhou knihou, kterou jsem si pořídila opět od uživatelky zmíněného webu je příběh od autorky Liane Moriarty: Na co Alice zapomněla.
Od Liane jsem již četla ostatní tři díla, která u nás od ní vyšla. Jediná tato kniha ještě chybí k mému úplnému přečtenému stavu všech děl, a pak se mohu pomalu těšit na knihu "Tři přání", která má vyjít během podzimu.
Ale teď již k anotaci zmíněné knihy, která mne čeká k přečtení.

Na co Alice zapomněla - Liane Moriarty

Anotace:
Když se Alice probere na zemi v posilovně, má na hlavě pořádnou bouli a myslí si, že je jí dvacet devět a čeká první dítě se svým superúžasným manželem Nickem. Jenomže pak se dozví, že se jí z paměti právě vymazalo deset let života a že je ve skutečnosti devětatřicetiletá neurotička, která nejraději tráví svůj volný čas v posilovně nebo na poradách školního výboru se ženami, jež kdysi nesnášela.Jak se to stalo, že se její život tak radikálně změnil? Proč ji její manžel nenávidí? Co tak hrozného provedla, že s ní její milovaná sestra skoro nemluví? A do toho si není schopná vůbec vzpomenout na svoje tři děti – ne, Alice se najednou vidí jinýma očima a ta nová žena, o které jí vyprávějí, se jí vůbec nezamlouvá. Najde způsob, aby se znovu stala tím člověkem, kterým bývala?

Pozdrav

neděle 18. září 2016

Posílám rychlý pozdrav z dovolené...




Moji milý čtenáři,
minulý týden jsem měla takový shon, že jsem ani nestíhala sem zavítat a napsat alespoň pár řádků před dovolenou. Tudíž bych to ráda napravila, ale jen v krátkosti, neboť Wi-Fi na hotelu dost často vypadává. :(
Jakmile se vrátím z Mallorky zpět do Čech, chystám článek o dalších knihách, které mi přibyly do mé hromady. Dorazily mi v pátek před sobotním odletem, a to se svoji cestovní horečkou, jsem opravdu nestíhala vám podat info.
Dalším článkem, který chystám, by mohl být recenzí (mojí úvahou), na jednu z knížek, kterou jsem stihla ještě v Praze dočíst. Tipnete si, která ze dvou právě čtených by to mohla být? ;)

Nechám vás ještě nekolik dní napínat a pak se uvidí, zda jste tipovali správně...
P.S.: Těším se na vaše komentáře.

Zatím se mějte pěkně.
Vaše Mermaidka

Rozbalovačka No.1

pondělí 12. září 2016

Moje první rozbalovačka...


Přestože mám co číst, a je toho opravdu hodně, což jste se mohli přesvědčit v mém prvním úvodním článku a také fotkou knih, které se chystám číst. Tak přesto se mi nové knihy stále kupí. Rozhodně žádný stop stav u mne neexistuje. A proto jsem se rozhodla s vámi podělit o ty kousky, které jsem si nově pořídila.
Než se však dostaneme k úplně novým kouskům, nejprve bych se ráda vrátila ke dvěma, které můžete vidět na fotce v úvodním článku - malá připomínka hromádky knih, které na mne stále čekají. :-) 

Již v době, kdy jsem uvažovala o psaní tohoto blogu mi přišel balíček objednaných knih z knižního 
e-shopu Megaknihy.cz. A zde mám pro vás foto-dokumentaci: Rozbalovačku! 




Klasiku, kterou můžete mezi těmito knihami najít, jsem si především pořídila, abych je měla doma v knihovně. Obě knihy, jak Na větrné hůrce od Emily Brontëové, tak i Pýchu a předsudek od Jane Austenové jsem četla během studia na střední škole, jako povinnou četbu. :)
Tudíž se zde k nim vracet nebudu, ale ráda bych zmínila druhé dvě, které mě upoutaly ke koupi.

První favoritkou byla kniha s názvem Dárek na rozloučenou, u které mne oslovila anotace. A druhá Deset Přání, po které jsem šáhla díky obálce, která mne velice zaujala.
A tady už pár řádků ke každé zvlášť.

Dárek na rozloučenou - Teresa Driscollová


Anotace:
 

Melissa dostane v den svých pětadvacátých narozenin nezvyklý dárek – deník, který si její matka psala, když umírala na rakovinu. Kniha je plná receptů, vyprávění a rad, ale také nepříjemných faktů, o nichž Melissa doposud neměla ani potuchy. A tak zatímco se včera ještě nemohla rozhodnout, zda přijme místo v bulvárních novinách a zda se rozejde s přítelem, dnes její mysl zaměstnává vědomí, že po matce možná zdědila smrtelnou genetickou chorobu a že její otec jejím biologickým otcem vlastně být nemusí…Melancholický, ale zároveň nesmírně optimistický román, který otevřeně pojednává stejně tak o rakovině jako o lásce mezi matkou a dcerou, jež nedostaly příležitost říct si vše, co chtěly a který je vyprávěn nejen z pohledu Melissy, ale i její matky a ovdovělého otce.


Deset přání - Katy Yaksha


…nikdy není pozdě na to, vydat se za nesplněnými sny…


Anotace:
Inspirativní román mladé autorky, jejímž životním krédem je přesvědčení, že cokoli člověk v životě ze srdce chce, toho také může dosáhnout, okouzlí svým nakažlivým optimismem a energií každého, kdo má chuť a odvahu vzít osud do svých rukou a proměnit své nejsmělejší sny a přání ve skutečnost. Stačí poslouchat své srdce a nebát se riskovat.
Příběh, utkaný z autorčiných vlastních životních zkušeností a zážitků a zpestřený hravým humorem, se odehrává střídavě v Praze, Barceloně a Římě. Na začátku románu je hlavní hrdinka, třicetiletá návrhářka a majitelka malého butiku v centru Prahy, díky nečekané události donucena podívat se pravdě do očí: její vysněný život se proměnil ve snůšku iluzí a sebeklamů. Návrhářstvím se Alice toužila živit odjakživa, ale mělo to být jinde a jinak. Miluje slunce, moře, jižní temperament a svobodu. Místo toho sotva přežívá v zastrčené pražské uličce, kde neúnavně tvoří své éterické modely, které zde ovšem nenacházejí tu správnou klientelu. Odvážné sny se časem smrskly na každodenní úmornou rutinu a čím dál víc ústupků. Její osobní i profesionální život, z něhož se vytratila veškerá energie a tvůrčí elán, jako by zcela zamrzl.
Při náhodném setkání s jedním velmi atraktivním mužem Alice doslova prozře a uvědomí si, že to, co vždycky chtěla, je na hony vzdálené tomu, co dělá a jak žije teď, a dojde jí, že se musí rozhodnout. Bud’ se bude dál jako živoucí mrtvola utápět v kompromisech, nebo sebere zbytky svých sil a elánu a vykročí znovu za svými sny. Vezme osud do svých rukou. Začne tím, že si sepíše desatero svých nejzásadnějších přání, která po dlouhou dobu ignorovala a která jí pomohou dát životu nový směr. Na začátku nemá Alice nic víc než svoji obnovenou víru, ale v srdci už jí svítá naděje, že život opravdu nemusí být kompromisem. Záleží jen na nás, jak s ním naložíme…

Toť pro dnešek vše...

Mermaidka

Recept - Litý ovocný koláč z ořechového těsta

neděle 4. září 2016

Příběh mého ořechovo-ovocného koláče s drobenkou :-) 


Jak už to někdy bývá, jako malá jsem mámě ráda pomáhala s pečením. Sice jsem spíš vyhledávala ty situace, kdy jsem se jí mohla motat pod nohama, než pak takové ty povinnosti, kdy máma řekla, ať ji pomůžu nebo dokonce ať upeču sama.
Pak nastalo období kdy jsem opravdu pekla jen z povinnosti, když máma zavelela. To pak bylo z mé strany neochoty a naštvanosti na to, že je zase ovocná sezóna a díky tátovi máme zase plnou lednici všeho možného.
Ne že bych teď s každým tátovým telefonátem, že mi přiveze úrodu, skákala dva metry vysoko, ale když se člověk podívá na ceny v obchodech – ano, jistou výhodu to rozhodně má. Teda pokud to, co od něho dostanu, není lepší spíš rovnou na kompost než do žaludku. Někdy se prostě stane, že když je ovoce nějaké pomačkané nebo přezrálé, tak že tu cestu z Moravy vlakem do Prahy nepřežije. Což je opravdu velká škoda :(
A tento pátek opět zadrnčel telefon, s nadpisem „Táta“ a já cestou z práce vyfasovala batoh plný rajčat, krabičku hroznového vína, pár hrušek a krásných ještě lehce tvrdších švestek. Díky těm se dostáváme k pointě tohoto dnešního článku. Jelikož jsem včera švestky a dvě hrušky zpracovala do podoby něčeho sladkého, nejen ke kávě. 
Poslední dobou jsem začala péci opravdu ráda. Asi díky tomu, že mám kromě sebe strávníka, kterému chutná. :) To se hnedle peče s daleko větší láskou.Upekla jsem tedy drobenkový koláč. Ale nechtěla jsem dělat svoji ovocnou klasiku, tedy litý koláč s ovocem. Místo toho jsem si řekla, že trochu zaimprovizuji. Pro případ, že bych byla se svým nápadem úplně z cesty, jsem se podívala pro inspiraci na pár receptů. Během přípravy a vyskládání ingrediencí na linku, jsem zjistila, že mám málo čerstvého másla, které mi postačí tak akorát na žmolenku. A tak jsem spáchala dohromady asi tři recepty, s ingrediencemi tak nějak od oka.
A hle…! Moje „kuchtící“ fantazie opět nezklamala.


Ráda se tedy s Vámi podělím o fotky i o recept na tento můj výtvor. 
Bohužel, jak jsem již zmínila, úplně přesný poměr neznám, bylo to převážně od oka. :-)

Příběh začal zhruba takto...

Litý koláč z ořechového těsta (podle Mermaidky)

Ingredience:
kelímek zakysané smetany 200g
vrchovatý hrnek polohrubé mouky 300ml/g
3/4 hrnku cukru krupice (asi 150-200g)
2 vejce
mléko (tak aby bylo těsto hladké)
kypřící prášek, vanilkový cukr
asi hrst vlašských ořechů, které nasekáme nebo nameleme

Na drobenku: strouhanka, trocha másla (čerstvého ne rostlinného původu), cukr, skořice nebo skořicový cukr, a hladká mouka
Postup:
Smícháme v míse mouku, cukr, vejce a mléko. Přidáme vanilkový cukr spolu s kypřícím práškem a vše zamícháme. Poté přisypeme mleté ořechy, které zamícháme do těsta, dle potřeby přidáme mléko, nebo naopak, když je těsto moc řídké tak hladkou mouku. Těsto má být lité, ale zase ne až moc řídké aby ovoce nepropadalo.
Hotové těsto nalijeme do předem vymaštěné a pomoučněné formy/pekáče a poklademe ovocem. Jak bylo zmíněno v článku, já použila rozpůlené a odpeckované švestky a hrušky nakrájené na plátky.
Posypeme drobenkou, vyrobenou z másla, cukru, strouhanky a skořicového cukru (pokud ji nechceme výrazně strouhankovou, můžeme dát napůl strouhanku a napůl hladkou mouku).
Pečeme do zlatova (z fotek vidíte, že se mi strouhanka lehce připekla).
Protože mám (bohužel) plynovou troubu, nedokážu Vám upřesnit na kolik stupňů a jak dlouho koláč péci.


Velice se těším na den, kdy plynovou troubu vyměním za horkovzdušnou.
Zatím se ale tato vidina spíše oddaluje, než krátí, ale to je jiný příběh.

Přeji Vám dobrou chuť, pokud máte v plánu recept vyzkoušet.

Vaše Mermaidka


Publikováno dne: neděle 4. září/2016 v 14:50

Právě čtu...

sobota 3. září 2016

Název: Tady byla Britt - Marie
Autor:  Fredrick Backman
Nakladatelství: Host
počet stran: 368



Anotace:

Román o tom, jak se lidé ztrácejí, zamilovávají a kopou do všeho, co je kulaté
Nejlepší věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. Britt-Marie je třiašedesátiletá žena, které bylo řečeno, že je pasivně agresivní, zpomalená a ukňouraná bába. Po čtyřiceti letech manželství opustila město a manžela, který ji podváděl. Borg zasáhla finanční krize, po níž tam zůstaly jen cedule s nápisem „Na prodej“ a pizzerie, která je cítit pivem. Britt-Marie nesnáší fotbal. Fotbal je to jediné, co v Borgu zůstalo. Tohle nevypadá na začátek krásného přátelství, to rozhodně ne.
Ale když fotbalová přípravka v Borgu potřebuje trenéra tak zoufale, že se nakonec rozhodnou přijmout kohokoli, tak je detaily jako třeba ten, že ona opravdu, ale opravdu tu práci nechce, nezajímají.
Tady byla Britt-Marie je román o tom, jaké to je mít předsudky (ne že by je Britt-Marie měla, to samozřejmě ne), o ukládání příborů ve správném pořadí (vidličky, nože, lžičky, v tomhle pořadí, ale Britt-Marie na tom přece netrvá!) a o přírodě vedle silnice. Je to příběh o druhých šancích, prvních výkopech a o tom, že soda vyčistí skoro všechno.



Název: Temná hrdinka: Večeře s vampýrem
Autor:   Abigail Gibbsová
Nakladatelství: Knižní klub
počet stran: 480


Anotace:
Vzrušující paranormální román zasazený v Londýně a zalidněný nezapomenutelnými postavami, mezi nimiž se rozvíjí navzdory okolnostem něco jako láska...
Když Violet Leeová cestou z večírku narazí na okouzlujícího a přitom děsivého vampýra Kaspara Varna, začne tak pro ni nebezpečná dobrodružná cesta, jakou si nedokázala představit ani v nejdivočejších snech. Vzájemná přitažlivost mezi Kasparem a Violet se nedá popřít a zdá se, že nedokážou odolat své touze – ale za jakou cenu?


Úvod - pokračování.

pátek 2. září 2016

Aneb úvahy o psaní a o Múzách :-)


K tomuto činu, mě přiměla a hlavně mi vnukla tuto myšlenku začít psát blog kamarádka "blogerka" - Markéta. Zprvu mi to přišlo jako dost šílený nápad, ale na druhou stranu: "Proč to nezkusit?" :-)




Jeden čas mě psaní dost bavilo a měla jsem kdysi dávno i sen, napsat knihu. To se /zatím/ nezdařilo. Jedním z mnoha faktorů byl a je ten, že k tomu ani nebylo to správné nasazení. Vše je rozdělané a troufám si tvrdit, že se nic z toho konce nedočká.
Tím, co jsem za poslední dobu psala, byly pouze úvahy - komentáře ke knihám, které jsem přečetla. A to díky webu: Databázeknih, kde můžete najít nejen mojí virtuální knihovničku a seznam toho co jsem již přečetla, ale i toho co mne teprve čeká (add. foto knih u prvního článku).
Hodně mi i pomáhají tak zvané poličky "Chystám se číst" nebo "Chci si koupit". Díky, kterým mám přehled o tom, co kde mne zaujalo a co mám v hledáčku na pořízení či přečtení.
Teď v době chytrých telefonů velmi často brouzdám po knihkupectví s telefonem v ruce, místo seznamu knih na papírku :-) A když mne zaujme kniha, kterou na svém seznamu nemám, kouknu se na komentáře u knihy od ostatních uživatelů tohoto webu, a někdy mi i tohle pomůže v rozhodování, jestli si mám knihu pořídit. Popřípadě i to, zda si ji koupím novou anebo „z druhé ruky“ v bazaru uživatelů zmíněných stránek.

Když už mluvíme o psaní - měla jsem také tvůrčí období, kterému pracovně říkám "pohlcena múzou". Pokud jste si pod tímto názvem představili poezii, tak jste trefili do černého! :-) Šlo tehdy o dobu dospívání a prvních lásek. Čas Zamilování a zklamání. Truchlení a radosti. Štěstí a smutku. Někteří z vás mi dají asi za pravdu, že múza daleko častěji zavítala v těch pošmournějších dnech. Nač špinit papír holdováním o lásce, když ji můžete prožívat..? Zato o smutku s bolestí v srdci, se mi psalo daleko jednodušeji. Zřejmě jsem se z toho potřebovala dostat, a vypsat do podoby veršů byla nejjednodušší možnost. Ovšemže ne vždy! Ona, paní Múza, si sama určovala, kdy mne navštíví. 

Už dlouho, ale opravdu dlouho nezavítala a tak je vše co jsem pomocí ní měla rozepsané schované na dně šuplíku!
Zde se mi nabízí otázka: Pokud jsem opravdu tak dlouho nebyla pohlcena múzou, znamená to, že jsem vlastně šťastná a spokojená..? Nebo je pouze pryč to období? To, kdy jsem ji dovolila usednout do mé hlavy, do mých myšlenek a nechala jsem se ji vést?...

Zatím nechám tuto otázku otevřenou...
A možná jí raději položím (a uložím) jako řečnickou...


 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS